Aktuality

1. kvalifikační závody - Praha Skochovice
Na tyto závody jsem se hlásila v době, kdy to bylo mistrovství České republiky pro šeltičky. A pak se z toho staly kvalifikační závody na mistrovství světa, které se konají letos v říjnu v Liberci. A tak z malých závodů byly rázem velké. Na startovní listině přes 300 týmů, těch nej z ČR. Medíků bylo něco přes 50, snad i více, na normálních závodech jich je často do 10. A tomuto odpovídala i náročnost tratí, které stavěli Grygar, Glabazňa a Gibson. V sobotu jsem doběhla jeden běh s Kesíkem, skončili jsme tuším okolo 20tého místa, ale i za to jsem byla ráda. V neděli zase zazářil Montík, ten doběhl celkem 2 běhy ze 3, ale s chybami. Naštěstí docela přálo počasí, sice bylo teplo, ale bylo se stále na co koukat a tak nám to i rychle uteklo. Toto byly poslední závody na delší dobu, nyní budou mít pejskové dovču u našich a až se dám zase dokupy, tak v červnu snad budeme pokračovat.

Trmické dvojzkoušky + 1. kolo soutěže klubů
V sobotu jsme vyrazili na další venkovní závody. Přespala jsem z pátka na sobotu u bráchy, takže ráno jsem si přispala a vstávala až v 7 hodin. Prezentaci jsme stihli, a už se prohlížela první zkouška. Začínali dvojky, takže my s Kesíkem. Opičák se mi diskl, když nezvládl snad jedinou těžší pasáž a šup do druhé díry tunelu. Co se dá dělat. Pak to bylo celé rozhozené. Druhou zkoušku mi Kesík seskočil z houpačky, já to brala jako odmítnutí a vrácením jsem ho diskla. Kromě toho byla zóna na áčku, zřejmě způsobená stahováním. Pak se běžela soutěž klubů a já byla nervózní. Za nás jsem běžela já s oběma klukama a Marek se Suki. Kdybychom se diskli, tak konec. Marek doběhl s jednou chybou, Monty to zvládl taky s jednou chybou a Kesík dal krásný čistý běh. Měla jsem z nás velkou radost. Potom se ještě běželi jedničky, kromě zón na áčku jsme vždycky něco vymysleli, ale stačilo to na první místo (v silné konkurenci ještě jednoho pejska). Závody to byly pěkné, počasí přálo.

Kesíček oslavil 5.narozeniny
Kasíčkovi bylo v úterý 17.4. již 5 let. Ten čas nám tak strašně rychle utíká. Inu přejeme všechno nejlepší, zdravé tělíčko, rychlé tlapky a tu pohodu,co máš, ať se tě drží co nejdéle! Nyní nebyla kapacita na tvorbu dortíku, tak dostali kluci oba alespoň výběrovou šunku. A taky nějakou tu hračku:-)

Jarní Brrrrrrno
Myslím, že hlásit se na závody na konci března, které se konají již venku na trávě, je totální šílenost. Ano, jela jsem tam. A výsledek odpovídal počasí, které celý víkend panovalo. Celý víkend foukal hodně silný vítr, v sobotu odpoledne přišel déšť, pak kroupy. V neděli ustal vítr, ale byla větší zima a sněžilo. Z 8 běhů jsme doběhla pouze 1, s Kesíkem s 1 odmítnutím na 8. místě v konkurenci asi 30 týmů. Velice ráda jsem závody opustila a nenastoupila do posledního běhu, alespoň jsme se dostali brzo domů. No, je to poučení pro příště.

Běžkování v Rakousku
V únoru jsme se rozhodli, že vyrazíme ještě jednou do Rakouska na lyže. Nakonec nás jela grůpa 4 lidí, kluci byli svěřeni našim na hlídání. Prahu jsme opouštěli okolo jedné hodiny odpoledne v pátek a na místo jsme dorazili okolo 20té hodiny. Cesta byla naštěstí v pohodě. Ubytovali jsme se, zbaštili jídlo a šlo se na kutě. V sobotu dopoledne jsme vyrazili na běžky, našli jsme pěkné místo a najeli celkem něco přes 10 km. Bylo takové teplo, že ten, kdo se nabalil, brzy litoval. Brácha z toho snad dostal i úpal. Odpoledne jsem se vrátili, najedli se, zahráli hry a šlo se zase spát. V neděli už se nám nepodařilo najít tak dobré místo. První okruh byl super, ale znova se nám jet nechtěl, tak jsme jeli o kus vedle a to už moc ok nebylo. Vrátili jsme se tedy domů. V pondělí jsme chtěli jet ještě dopoledne, našli místo vysoko v horách, sněhu po cestě kupy. Leč co osud nechtěl, zrovna jsme si vybrali místo, kde hrozilo lavinové nebezpečí a tak trasy nebyly upravené. Otočili jsme se a jeli směr domů. Cesta byla dobrá, ale dlouhá. Příště jestli pojedeme, tak asi na delší dobu, dříve a vememe i sjezdovky, aby se to dalo proložit.

Dárek pro bráchu k narozeninám
Tak sedím a přemýšlím, co bych dala letos bráchovi k narozeninám. A co mě to nenapadne, říkám si, že když byl tak moc pyšný na ten pohár ze závodů z Litoměřic, že by mohl být rád, kdyby mohl s Montíkem jet na nějaké oficiální závody a odvést si nějaký ten cenný kov. Tak jsem požádala o vystavení výkonnostního průkazu a těšila se na dnešek. Myslím, že bych Standa trochu překvapený, ale nakonec si myslím, že je i rád. Teď kluci můžou občas potrénovat, a třeba se ještě letos někam vydají, moc jím fandím.

Houbička
Dnes ráno jsem vstala a šla do koupelny. Vana byla plná stejně velkých kousků houbičky a pár kousků leželo mimo vanu. Přišlo mi to hodně nepravděpodobné, ale napadlo mě, že Vojta šel v noci do koupelny, na zemi našel rozškubanou houbičku a hodil to do vany. Když jsem se ho pak ptala, nebyl to on, naopak si myslel, že jsem to tam hodila já. Jaký z toho plyne závěr? Zřejmě Monty v noci skočil do vany (a že jí máme dost vysokou), v klidu si tam rozškubal houbičku na mytí, a zase spokojeně vyskočil ven, přičemž se mu na chlupy chytlo pár kousků. Ten pes je prostě svůj:-D

Intenzivka s Bárou Lerlovou
Zhruba po měsíci jsme se znova s klukama vydali na intenzivní trénink do koňské haly ve Sloupu. Tentokrát byl start už v osm hodin a končilo se ve dvě. Jely se všechny velikostní kategorie dohromady, protože nás středních a malých by bylo málo a po 3 hodinách bychom asi padli. Naštěstí se nám umoudřilo počasí, takže nebyla až taková zima, ale čaj v termosce jsem vypila celý. Klukům to v sobotu docela šlo, mnohdy mě překvapili, jak danou sekvenci zvládli v pohodě. Nejvíc jsme se asi zasekli s Kesíkem na zónách na kladině, když jsem mu přebíhala a neviděla na něj, tak to kluk šidil. Monty toto zvládl v pohodě, avšak měl zase problém, když jsem od něj na sestupce šla do strany. Takže zase máme co trénovat:-)

Víkend na Šumavě
Zhruba po roce jsme se vrátili do Zelené Lhoty u Klatov, abychom zde strávili víkend. V plánu byly samozřejmě běžky, jak jinak. Dorazili jsme v pátek večer, to jsme jen vyvenčili, pojedli a spokojeně usnuli. V sobotu ráno jsme vyrazili na běžky do Německa, akorát hezké počasí lákalo i lidi. Chtěli jsme jet stejnou trasu jako loni, leč stopa brzy skončila a začala příroda. Bohužel nám věřili i dva starší Němci a tak se táhli přírodou za náma. Asi po 2 hodinách jsme se rozhodli, že to zabalíme a jelo se domů na oběd. Pak jsme vyrazili na kratší procházku, postavili sněhuláka a razili zase zpátky do tepla. V neděli jsme zabalili a vyrazili znova na běžky, tentokrát se zhoršilo počasí a tak bylo lidu málo. Nedělní běžky se fakt vydařili, ale po 2 hodinách jsme toho měli dost, i psíci padli, a tak jsme nasedli do auta a pádili směr Beroun. Suma sumárum, krásný víkend....

NONSTOP Jahodová párty - Kladno
Během minulého týdne jsem se narychlo zúčastnila prvních závodů agility v letošním roce. Přihlásila jsem oba kluky a mohlo se vyrazit. První běhy v sobotu byly příšerné. Zkoušku Montík doběhl na 3. místě s jednou chybou na houpačce. Kesíka jsem diskla za jeho houpačku. Zbylé běhy jsme již nedoběhli, důvody byly různé. Bohužel se moc nedařilo pořadatelům, a tak místo šesti skončili jsme v devět hodin. No naštěstí v neděli se jim to povedlo a razila jsem domů už po šesté večerní. V neděli stavěl parkury slovinský rozhodčí, parkur o 22 překážkách nebyl výjimkou, posuzoval hodně nepřesně, ignoroval odmítačky, dokonce nechal doběhnout tým, kdy pánička podržela látkáč, houpačku taky moc neřešil. S Kesíkem jsme doběhli jumping na 5. místě cca z 21 pejsků, Monty byl 7. Kesík tak postoupil do finále, ale tam jsme se moc nečapali. Pak už zbývaly jen zkoušky, Montík se rozeběhl, a doběhl na 3. místě opět s jednou chybou - nyní na áčku. Kesíkovi jsem opět pokazila jeho krásný běh, kdy mi ulítl do slalomu, byla to velká škoda. Tak jsem zvědavá, co další závody:-)